V naší třídě 3.B jsme nedávno vyzkoušeli něco úplně nového – tandemovou výuku, ve které jsme propojily výtvarnou výchovu a předmět Člověk a svět práce do jedné společné hodiny. Dvě učitelky, dva předměty a jeden cíl: rozvíjet smysly, fantazii a sebereflexi žáků zábavnou a tvořivou formou.
Co jsme dělali?
Děti měly před sebou výzvu, která nebyla úplně běžná. Připravily jsme několik plátěných tašek, ve kterých byly ukryty různé předměty – některé známé, jiné méně obvyklé. Děti měly za úkol sáhnout do tašky, aniž by se podívaly dovnitř, a pouze pomocí hmatu předmět „prozkoumat“. Jakmile si ho prohmataly, začaly ho kreslit – ale ne podle vzhledu, který neviděly, ale podle toho, jak ho cítily.
Cílem nebylo přesně zachytit reálný předmět, ale spíš vyjádřit dojem, pocit nebo představu, kterou v nich dotek vyvolal. Děti tak pracovaly s fantazií, představivostí i tvořivostí, a zároveň zapojily netradiční přístup k výtvarnému vyjádření.
Reflexe a zpětná vazba
Ve druhé hodině jsme se společně zaměřili na hodnocení a reflexi celé aktivity. Děti povídaly o svých pocitech – jak se cítily při kreslení, jestli měly nějakou představu o tom, co v tašce je, a zda se nakonec trefily. Některé obrázky se překvapivě blížily realitě, jiné byly úplně odlišné – ale o to zajímavější bylo sledovat, jak odlišně každý vnímal hmatem stejný předmět.
Na zadní stranu obrázku mohly děti napsat plusy a mínusy celé hodiny: co je bavilo, co by příště změnily, nebo co je naopak překvapilo. Jejich zpětná vazba pro nás byla velmi cenná – nejen jako ohodnocení hodiny, ale i jako inspirace pro další společné projekty.
Co jsme si odnesli?
Tandemová výuka nám umožnila propojit dva předměty, které se na první pohled tolik nepotkávají, a vytvořit z nich zážitek, který rozvíjí nejen dovednosti, ale i vnímání a komunikaci. Děti měly možnost vyjádřit se jinak než běžně – skrze dotek, obraz i slova. A my, jako učitelky, jsme si ověřily, že takové propojení má smysl a budeme v něm rády pokračovat. – Isabela Krupková,3.B