Letos poprvé, díky systému sloužícímu ke snížení košů, jsme si troufli uspořádat Okrskové kolo v basketbalu. Znamenalo to: domluvit termín, sehnat rozhodčího, zapsat termín, zapsat hráče, trénovat s týmem, pozvat ostatní školy a obrnit se trpělivostí a věřit, že se vše v dobré obrátí 🙂 .
Po úvodních přípravách, formalitách, zahřátí, rozcvičení a trénování jsme mohli začít. Tělocvična se proměnila v hučící úl a hrnec s vroucí vodou 🙂 . Minimálně vřela krev v našich žilách. Oba naše týmy si vedly skvěle. Ukázaly nejen sportovního a týmového ducha a skvělé dovednosti, ale hlavně odhodlání nikdy to nevzdávat. V jednu chvíli, když už to vypadalo s chlapci nahnutě, tak je zrovna přišli podpořit spolužáci ze 3. B, protože tam měli dvě želízka v ohni. K hlasitému fandění se přidala i děvčata a v mžiku otočili výsledek ve svůj prospěch. A fandové z 5. B přišli také. Ti tam měli půlku třídy 🙂 .
Respekt všem, ale Adámkovi zvlášť. V posledním klání ho soupeř dvakrát přehlédl. I přesto, že skončil na zemi sražený, pohmožděný, slaný od slz a v puse měl pachuť krve, tak vždy vstal jak Fénix z popela a rval se zpět do hry 🙂 .
No a jak to dopadlo? Skvěle. Postoupili jsme v obou kategoriích na okres.
Poděkování patří trenérovi Tomášovi Randovi, který má lví podíl na tom, jak si hráči vedli. Oproti loňskému roku, kdy si nás namazali na chleba je vidět obrovský progres. Dále rozhodčímu Petrovi, který se musel hodně naběhat, aby vše viděl a spravedlivě posoudil. A všem, kteří nás podpořili osobně i v mysli.
