Konec školního roku ve znamení výletů, exkurzí, sportovních a zábavních činností. Třída 8. A se na jeden také vydala. Spolu ještě s výběrem dětí z jiných tříd jsme se v úterý 22. 6. vydali na výpravu do zábavního parku Plohn v Německu. Organizace a samotný odjezd byl dost adrenalinový pro pořadatele už dokonce o nějaký den dříve. 🙂
V úterý ráno se ale 50 žáků naší školy vešlo do přistaveného autobusu a mohli jsme vyjet. Na místě jsme byli za necelou hodinku a půl a už jsme čekali, až se konečně otevřou brány zábavního parku. Každý ze čtyř vyučujících (paní učitelka Veselá, Valentová, Vavryčuková a pak učitel Vaníček – 4xV) vyfasoval na starost nějakou třídu a mohli jsme vyrazit po atrakcích. Žáci se najednou rozprchli po skupinkách a podle toho, jak adrenalinově se cítili, tak společně chodili po jednotlivých stanovištích a užívali si atrakcí.
Velký ohlas měl zejména “Dynamit”. Mnohokrát jsme slyšeli, kolikrát tam kdo byl, kdo se chystá a kdo určitě ne. Také otázka: “Pane učiteli, půjdete s námi na Dynamit?” se opakovala několikrát. Dalším velkým lákadlem bylo “El Toro”, neboli dřevěná horská dráha. Naštěstí vozíky i koleje, po kterých se pohybovaly, ze dřeva nebyly. Podle ječení návštěvníků, kteří se i hlavou dolů domáhali co nejintezivnější pozornosti, napovídalo, že se jedná o atrakce, které kolo-kolo mlýnské opravdu nenahradí.
Někteří žáci odvážně, jiní s menší odvahou, navštěvovali atrakce, ale také zabloudili do některého z mnoha bufetů, stánků, restaurací, aby doplnili tekutiny, ochladili se zmrzlinou, nebo něco dobrého (a jistě i mimořádně nezdravého), smlsli. Čas byl však neúprosný a po druhém kontrolním setkání (mimořádně přišli všichni včas!) jsme museli zavelet, že zbývá posledních 30 minut, než budeme ze zábavního parku odcházet.
Cestou domů byla cítit únava již v autobusu, když většina usnula brzy po nastoupení do autobusu a usazení se na sedačce.
Myslím, že si to všichni opravdu náležitě užili. Neslyšeli jsme žádný negativní komentář, nebo snad stížnost. Snad jen to, že to mohlo být delší. Tak třeba to není poslední takový výlet a do Plohnu se zase někdy vydáme.
Obdiv si zaslouží zejména všichni, kdo měl spolu s s námi v nohách více než 17 tisíc kroků a přitom další den ze zúčastnil olympijského dne a ještě si šel zaběhat.
Přejeme, ať si užijete i o prázdninách pořádnou zábavu, jako jsme si užili v parku.
