V hodině anglického jazyka jsme se zapáleně věnovali vánoční slovní zásobě, když tu najednou se ozvalo silné zabouchání na dveře…. To bylo ale překvapení.
Do třídy vběhlo několik čertíků, kteří rozradostněně začali škádlit školáky v lavicích svými černými prstíky. Na tvářích jim sem tam kreslili šmouhy. Někteří školáci ještě chvíli překvapením pištěli nebo seděli s otevřenou pusou, jak je bouchání na dveře vylekalo.
Statný a vysoký Mikuláš se svým hlasem dotazoval žáků, kdo z nich je ten velký zlobil… Avšak v naší třídě – zatím – nijak výrazný zlobil nění. Někdo je více upovídaný, někdo více nepořádný, někdo pomalý, ale zlobila u nás nenajdete… Aby si žáci zachránili holý krček, rozhodli se obětovat nějakého jedince a ukázali na Kubu. Ten byl ihned obsypán čertisky, ale nedal na sobě znát žádné obavy, statečně vstal, došel k Mikuláši a odříkal básničku.
Někteří čerti však měli nějaké podezření, a tak si sami vybírali, koho by si asi tak mohli vztí s sebou do pekla. Naštěstí se všichni vybraní vykoupili básničku nebo písničkou. Andílci ve svých sněhobílých róbách roznesli dětem dobroty. Nakonec jsme celá třída milému Mikuláši a jeho družině zazpívali vánočně laděnou písničku Snowflake.
Bonbony, pitíčko i čokoládová tyčinka nám chutnali. Děkujeme
