Třetí den našeho projektového týdne jsme nikam necestovali, ale navštívili jsme místní legovou hernu Meldini Bricks. Čekala nás zde řada úkolů, u kterých jsme se postupně střídali. Jedním z nich bylo skládání modelů podle návodu, do kterého jsme se ale mohli podívat jen na omezenou dobu. Poté jsme museli stavbu dokončit zpaměti. Každý výsledek prošel pečlivou kontrolou – pokud byly všechny kostky na správném místě, získali jsme bod, v opačném případě nic. Nebyl to vůbec jednoduchý úkol a pořádně jsme se u něj zapotili. Tady pracoval každý sám za sebe. V další části programu jsme se rozdělili do dvou týmů. První skupina měla za úkol postavit most tak, aby se pod něj vešla ruka dospělého člověka. Druhý tým stavěl co nejvyšší a zároveň dostatečně pevnou věž, která by vydržela zatřesení, aniž by se zřítila. Na splnění obou úkolů byl stanoven časový limit. Tým, který postavil nejvyšší věž, ji navíc musel přenést na jiný stůl. To se jim podařilo, a tak si zaslouženě odnesli vítězství.
Nejdůležitější ale nebylo to, kdo vyhrál. Mnohem důležitější bylo to, jak děti spolupracovaly, jak si dokázaly rozdělit role, vzájemně si pomáhaly a s jakým odhodláním se pouštěly do plnění úkolů.
Po skončení programu jsme měli v plánu projít se až na Bílou Vodu. Protože jsme se v legové herně zdrželi o něco déle, změnili jsme plán a zašli si alespoň na zmrzku a zahráli společně míčové hry.
