Autobusem do Tatrovic, nepřakvapí nás nic. Řidič kulí oči. Kolik vás je asi? To vám povím přesně, vešli jsme se těsně. Na přehradě, vodním díle, tváříme se všichni mile. Dolů z kopce nám to šlo. Uf, další stoupání, to snad ne! Na vyhlídce cvak, cvak, cvak, fotek plno na foťák. Bílá paní v ďolíčku, děti hrají flašku o objímačku. Čepku namoč v potoce, ať není úpal či nemoce. Došla voda, není síla, změna plánu, vodo Bílá. Trávou, ostružiním jdeme v potoce se vykoupeme. „Vem kačky,“ kup nanučky, vodu taky, nejsou mraky. Hurá! Potok! záchrana! Asi půjdem do naha. Přišla zpráva! Výstraha! Konec světa snad? Grilováni museli jsme vzdát 🙁 Spaní platí, to se ví! Zítra budem hotoví! Než jsme ulehli, tělo jsme protáhli. Na hřišti za školou, hráli jsme nejen kopanou. Na deskovky došlo taky, už se nad námi stahují mraky. Stará Role čeká nás, na Avatar se koukají mnozí z nás. O patro níže se přesunuli do jiné říše. Teď už dobrou, vedro je, snad do rána nebe zalije.

Pšt! Je to div. Při odblokování školy museli jsme mít. Školníkův vozík zlákal nás, vrátili jsme ho včas 🙂