Když se řekne slovo algoritmus, tak si každý představí matematické výpočty nebo informatiku a programování. My jsme si dokázali, že posloupnost přesně stanovených kroků vedoucích k určitému typu úkolu = běžné činnosti, je všude kolem nás. Zadání znělo jasně: „Máte jeden kus zabaleného (nakrájeného) toustového chleba, sklenici marmelády plus sklenici arašídového másla. Dále topinkovač (vyskakovací), talířek, příborový nůž. Popiš postup opečení a namazání toustů pěkně krok po kroku. Třeba budete jednou programátoři, to se vám hodí 🙂 „. Jo pařit na kompu, znát nejnovější „gamesky a plejstejšny 😀 “ to by jim šlo. Ale příprava jednoduchého pokrmu, tak to byl oříšek:
3x rozbalený toustový chléb, jen 1x vyndané dva kousky z balení, ostatní dávali rovnou do toustovače celý chléb, 1x proběhlo krájení nakrájeného, 1x hod chlebem, mnohokrát neproběhlo zapnutí toustovače a vyndání hotových toustů, nastavení bylo též riskantní někdo by nechal 5 minut, ale i 10, byla i záměna topinkovače za sendvičovač, mazalo se též po různu od 4 kusů, které šly rovnou bez slepení do rozpáleného toustovače, jedna polovina marmeládou, druhá polovina burákovým máslem, jedna strana první ingrediencí a druhá strana druhou.
Přípravu podle návodů jsme si prakticky předvedli. Děti si samy hledaly chyby a doplňovaly kroky. Nevím, co si z toho, kromě plného břicha odnesly, ale mám trochu tušení, že minimálně jedno si budou pamatovat 🙂 rozdíl mezi připlácnu na sebe a k sobě…
