Milí rodiče,

druhý den je zdárně za námi. Během dopoledne se umoudřilo počasí, tak jsme se mohli vydat vstříc novým zážitkům.

Nejdříve byla „ŠiškoOlympiáda“ – hod na cíl a do dálky, někdy i do nás. Těžko říci, zda omylem či schválně 🙂 Pak následoval trénink paměti, kdo by to byl řekl, že to bude problém. Důležité je, že si zapamatovali, kdo s kým byl v družstvu a co mají dělat.

Zásoby sladkostí, rozhodně ne u všech, ubývají. Tudíž nám konečně začalo chutnat. Prim u většiny žáků mají čokoládové kuličky s mlékem. Najdou se zde i hrdinové, kteří si obloží rohlík šunkou a sýrem a ti největší borci si dají i zeleninu!

Odpolední program byl o odvaze, orientaci, pozornosti a znalostech dopravních značek. Když dva dělají totéž, není to totéž. Ale do cíle přišli všichni, což je super! To, že se úplně neshodli na názvech nezměnilo množství vyplaveného adrenalinu a endorfinů.

Po vydatné večeři jsme měli možnost absolvovat besedu o „Společenství včel,“ které tady s námi bydlí a potřebovali jsme si ujasnit, který hmyz můžeme jen tak mírnix týrnix rozmáznout papučí. Test pozornosti, který následoval, obsahoval dosti znepokojivá fakta, které nikdo nezmiňoval. Někteří velmi dobře slyší, ale neposlouchají. Snad ty včely náš pobyt přežijí.

Bilance dnešního dne: 1x ztracené pyžamo (nalezené v několikrát prohledaném kufru), 0x vytopených koupelen (už máme systém), 1x nezavrtané klíště, 1x podezření na angínu, 1x trefená paní učitelka šiškou (přímý zásah), 1x nalezené pyžamové spodky (nikdo se k nim nehlásí)…

V blažené nevědomosti o zítřejším celodenním výletu už všichni spí a doufají, že ráno bude pršet, aby nebyla rozcvička, protože dnešních kilometrů bylo stejně, jako jejich let u nejmladších žáků 🙂

EvTeRaMi