17. 10. 2019

29.10 a 30.10. jsou podzimní prázdniny. 31.10. a 1.11. bude ředitelské...

19. 09. 2019

Informujeme všechny rodiče našich žáků, že se ve škole vyskytly vši. V zájmu rodičů je prohlédnout svým dětem hlavy a případně zajistit léčbu. Rozhodně nám neposílejte zavšivené děti...

27. 08. 2019

...

ŠP Nové Město 2.B 24.6.2016

Ceremoniál, balení a jiskřičky v očích

Poslední den jsme zahájili opět rozcvičkou. Absenci Marcela jsme využili a běh tak trochu ošulili. Jak řekla Terezka K., to se musí využít. A to den předem dala čtyři kolečka smiley. Po skvělé „terasové“ snídani vyrážíme do lesa, neboť nás postihla houbová mánie. Paní učitelka nám dokonce dovolila „lesní baseball“. Paráda jdeme na to. Po chvíli nás to přestává bavit. Koho by to bavilo, když vám dospělák, navíc pedagog, dovolí běhat po lese s klackem a odpalovat šišky. Inu, zakázané ovoce chutná nejvíce.

Před obědem přichází na řadu ceremoniál. Nejdříve přebíráme ocenění všichni, protože jsme to s těmi dospěláky vydrželi celých 5 dní. Pak přichází na řadu vyhodnocení bodování pokojů. Od samého začátku nasadila k trháku Adam-company a nikomu nedala šanci na zvrat. Se ziskem 50 bodů z 50 oponovala jednoznačně tuto disciplínu. Nechápeme, jak pokoj plný kluků může takhle dominovat, že Adame? Marcel hned paní učitelce vysvětlil, že to není nakažlivé a že u něj to nehrozí. My se k němu přidáváme, takže si milí rodičové nedělejte plané naděje smiley. Po vyhodnocení družstev, které opanovali Sochůrkové v čele s Tobíkem, se dostává i na jednotlivé disciplíny olympiády. Nejúspěšnějšími olympioniky se nakonec stali, suverénně Honzík a po velké bitvě před Kristýnkou také Terezka K.

Oběd bezva a tak jsme za skvělou péči předali personálu moudré sovičky. Elenka se ujala nebojácně děkovačky tak, že personálu málem ukápla slza. No nesmějte se, nás má každý rád. Marcel tvrdí, že paní učitelka měla vždy skvělé děti. Přesto říká, že se to časem lepší a lepší. No, nejspíš stárne, ale to mu neříkejte smiley.

Odpolední balení kufrů a úklid není třeba komentovat. Pravda, zde jsou jisté mezery, ale žádný učený z nebe nespadl. S pomocí dospěláků se to povedlo a tím tuto kapitolu uzavíráme. Zbytek času jsme trávili v katakombách, zdejší klubovně, při sledování žlutých Amíků. Krom krátké epizody s českým fotbalem, jediná chvíle u televize. Venku je fakt hic. Kolem třetí se na Novém Městě začíná jiskřit. Nebojte, žádné pře a šarvátky, to jen dětem, kterým dorazili rodiče, zajiskřili zvláštně oči. Školanda byla určitě fajn, ale nic se nemá přehánět. Vyrážíme směr …. domov.

Od dobře informovaného zdroje víme, že paní učitelka přijela domů a spala a spala. Celých 12 hodin v kuse se jí zdálo určitě o nás. No není bezva? smiley Marcel s námi souhlasí a dodává, že s paní učitelkou a paní vychovaelkou, která skvěle tvrdí muziku a tou skvělou bandou, to jako s námi, by jel i na konec světa.   

Fotky ze šestého dne.