Rozcvičkou to začalo a šipkami skončilo

Na hodinách právě odbilo 7:00 hodin a celou chatou se nesl Marcelův řev: „budíčeeeeek, vstávaaaaaat“. Pravda, někteří již čekali oblečení za dveřmi, protože vstávali mnohem dříve. No, uvidíme za pár dní . Pět minut po budíčku, jsme už lítali kolem chaty a cvičili.

Po snídani nás čekal dopolední program s psovody. Ti nám ukázali služební výcvik, zadržení pachatele a hledání výbušnin. První „terorista“ Pája byl odhalen, když pes nalezl semtex v jeho batůžku, druhý  jej skrýval přímo u sebe. Potlesk si vysloužila i naše paní učitelka, která se oblékla do speciálního obleku proti výbušninám za více jak milion korun. To máme ale drahou učitelku . Na závěr jsme si vyzkoušeli foukačku, kterou se uspávají toulaví psi. My však uspávali pouze terč a některým to šlo přímo skvěle. Hlášku dnešního dopoledne pronesla Denča, když policejní psovod nabízel umístění výbušniny do něčího baťohu, pronesla: „Do mého ne, já tam mám svačinu“ . 

Po obědě jsme se vydali na první turistickou vycházku, zvládli jsme 7 km. Během cesty jsme řešili tajuplné příběhy a potkali i vyhřívající se zmiji. Večerním turnajem v šipkách jsme zakončili den a už se těšíme na ten další.  

Fota:

... a přidáváme ještě tři krátká videa